|  


Praha


Úvod Staré soupisy map Přehled map Mapový portál

Zařazení velkoměstských aglomerací nad 100 000 obyvatel do evropských svazků historických atlasů měst je v centru pozornosti zahraničních i domácích odborníků, neboť velkoměstské aglomerace s bohatou historií stále výrazněji charakterizují moderní typ městského osídlení na počátku třetího tisíciletí. Pracovní tým Historického atlasu měst České republiky se proto intenzivně zamýšlel nad možným řešením atlasu pro město Prahu. Z mnoha podnětů a možností se jevilo jako relevantní zpracovat formou jednotlivých, na sobě nezávislých svazků tzv. „města za hradbami,“ přičleněná k historickému jádru Prahy do roku 1920 (resp. 1922), tedy do vzniku Velké Prahy, s přihlédnutím k jejich individualitě, ke specifickému sousedství historického jádra Prahy a k po staletí se rozvíjejícím vzájemným politickým, hospodářským a kulturním vztahům.

V úvahu přicházely nejprve lokality, které se formovaly jako významná pražská předměstí s intenzívním hospodářským, stavebním a kulturním rozvojem. Jde o města (nyní pražské čtvrti) Karlín (město 1900, k Praze připojen 1920), Královské Vinohrady (město 1879, k Praze připojeny 1920), Žižkov (město 1881, k Praze připojen 1920), Libeň (město 1898, k Praze připojena 1901) a Smíchov (město 1903, k Praze připojen 1920). Teprve později by se redakční kolektiv zaměřil na vlastní historické jádro Prahy, které by však předpokládalo mnohem větší autorský kolektiv i organizační a finanční zabezpečení.

Jako první byla zpracována a v roce 2006 vydána tiskem jako 14. svazek Historického atlasu měst České republiky Libeň (nyní městská část Prahy 8 a 9), v roce 2010 Královské Vinohrady (aktuálně Praha 2, 3 a 10) a v roce 2013 Smíchov (nyní Praha 5).

Eva Semotanová





Administrativní členění Prahy Rozvoj zástavby na území Prahy

Praha, hlavní město České republiky, se v současné době rozkládá na ploše 496 km², žije zde 1 243 000 obyvatel (2014). Je největším městem České republiky a patnáctým největším v Evropské unii. Praha patří k nejnavštěvovanějším městům v Evropě i v celosvětovém měřítku, roku 1992 bylo její centrum zařazeno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.


Administrativní členění Prahy

Na území Prahy se nachází řada někdejších samostatných obcí a osad, z nichž některé dosáhly před administrativním sloučením s Prahou statutu města (Břevnov, Bubeneč, Horní Počernice, Karlín, Košíře, Libeň, Modřany, Nusle, Radotín, Smíchov, Uhříněves, (Královské) Vinohrady, Vršovice, Vysočany, Zbraslav, Žižkov; městečka Čakovice, Dubeč, Řeporyje; městský chrakter měly i Holešovice-Bubny). Praha se dělí na 112 katastrálních území. Tato jednotka lépe než správní obvod či městská část (samosprávný celek) odrážejí osídlení území dnešní Prahy před prvním velkým slučováním historických Pražských měst se sousedními obcemi, ke kterému došlo v roce 1922, i když řada tradičních pražských čtvrtí či osad dnes katastrálním územím není.

Od roku 2002 má Praha 57 samosprávných celků - městských částí (tuto jednotku zavedl zákon č. 418/1990 Sb. o hlavním městě Praze, nový zákon č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze, přejmenoval místní a obvodní úřady na úřady městské části); 22 z nich je zároveň správním obvodem s rozřířenou působností. Názvy městských částí a jejich území, které se nemusí krýt s vymezením katastrálních území (tj. jedno katastrální území může být rozděleno do více mětských částí), vymezuje Příloha 1 Statutu hlavního města Prahy (vyhlášky č. 55/2000 Sb. hlavního města Prahy). Praha se zároveň podle dosud platného zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu dělí na 10 obvodů (či městských obvodů) coby jednotek územního členění státu.



Vývoj území Prahy v letech 1784-1974





Hlavní město Praha (tzv. Velká Praha) vzniklo k 1. lednu 1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb. z. a n. Ještě před vznikem samostatného Československa se k Praze připojily
Josefov (1850)
Vyšehrad (1883)
Holešovice-Bubny (1884)
Libeň (1901)


V roce 1922 bylo připojeno 37 obcí a osad, z toho 10 měst:
Bohnice, Hloubětín, město Karlín, Kobylisy, Prosek, Střížkov, Troja, město Vysočany (náležely do karlínského okresu)
město Břevnov, město Bubeneč, Dejvice, Hlubočepy s osadami Klukovice a Zlíchov, Jinonice s osadou Butovice, město Košíře, Dolní Liboc s osadou Horní Liboc, Motol, Radlice, Sedlec s osadou Podbaba, město Smíchov, Střešovice, Veleslavín, Vokovice (náležely do smíchovského okresu)
Braník, Hodkovičky s osadami Nové Dvory a Lhotka, osada Hostivař (bez osad Milíčov a Háje), Krč s osadami Jalový Dvůr a Dolní Krč, Michle, město Nusle s osadou Pankrác, Podolí s osadou Dvorce, město Vršovice, město Královské Vinohrady, Záběhlice s osadmi Práče a Dolní Roztyly (náležely do vinohradského okresu)
Hrdlořezy, Malešice, Staré Strašnice s osadou Nové Strašnice, město Žižkov (náležely do žižkovského okresu)
osada Malá Chuchle (z obce Velká Chuchle), část Modřan zvaná Zátiší (připojena k Hodkovičkám) (náležely do zbraslavského okresu)




Okresy v okolí Prahy v roce 1912
(Národní archiv, Sbírka map a plánů, sign. Y VIII 23, inv. č. 3503)


Okresy v okolí Prahy v roce 1921
(Národní archiv, Sbírka map a plánů, sign. L VIII 23, inv. č. 3504)




Okres Karlín v roce 1910
(HÚ AV ČR, Mapová sbírka, sign. MAP A 481)


Okres Smíchov v roce 1906
(HÚ AV ČR, Mapová sbírka, sign. MAP A 556)




Okres Královské Vinohrady v roce 1908
(HÚ AV ČR, Mapová sbírka, sign. MAP A 581)


Okres Žižkov v roce 1909
(HÚ AV ČR, Mapová sbírka, sign. MAP A 588)



Od roku 1922/1923 se Praha dělila na 19 částí:
I Staré Město
II Nové Město
III Malá Strana
IV Hradčany
V Josefov
VI Vyšehrad
VII Holešovice-Bubny
VIII Bohnice, Kobylisy, Libeň, Střížkov, Troja
IX Hloubětín, Prosek, Vysočany
X Karlín
XI Hrdlořezy, Malešice, Žižkov
XII Vinohrady
XIII Hostivař, Staré Strašnice, Vršovice, Záběhlice
XIV: Krč, Michle, Nusle
XV: Braník, Hodkovičky, Podolí
XVI: Hlubočepy, Malá Chuchle, Radlice, Smíchov
XVII: Jinonice, Košíře, Motol
XVIII: Břevnov, Dolní Liboc, Střešovice
XIX: Bubeneč, Sedlec, Veleslavín, Vokovice


Roku 1947 byla Praha rozdělena na 20 městských obvodů:
I Staré Město
II Nové Město
III Malá Strana
IV Hradčany
V Josefov
VI Vyšehrad
VII Holešovice-Bubny
VIII - Libeň (Bohnice, Kobylisy, Libeň, Střížkov, Troja)
IX - Vysočany (Hloubětín, Prosek, Vysočany)
X - Karlín
XI - Žižkov (Hrdlořezy, Malešice, Žižkov)
XII - Královské Vinohrady
XIII - Vršovice (Vršovice, Záběhlice - odděleno Zahradní Město do Prahy XX)
XIV - Nusle (Krč, Michle, Nusle)
XV - Braník (Braník, Hodkovičky s Lhotkou a Zátiším, Podolí)
XVI - Smíchov (Hlubočepy, Malá Chuchle, Radlice, Smíchov)
XVII - Košíře (Košíře, Motol, Jinonice)
XVIII - Břevnov (Břevnov, Dolní Liboc, Střešovice)
XIX - Dejvice (Bubeneč, Dejvice, Sedlec, Veleslavín, Vokovice)
XX - Strašnice (Hostivař, Staré Strašnice, od Záběhlic oddělené Zahradní Město)


Roku 1949 se dělila na 16 městských obvodů:
(Hranice se nekryly s hranicemi obcí, osad a katastrálních území.)
Praha 1: Josefov, Staré Město, Malá Strana, Holešovice-Bubny (část), Hradčany (část)
Praha 2: Vyšehrad, Nové Město (část), Nusle (část), Královské Vinohrady (část)
Praha 3: Karlín (část), Nové Město (část)
Praha 4: Jinonice, Košíře, Motol, Smíchov (část)
Praha 5: Břevnov, Dolní Liboc (část), Střešovice (část)
Praha 6: Bubeneč (část), Dejvice, Dolní Liboc (část), Holešovice-Bubny (část), Hradčany (část), Sedlec, Střešovice (část), Veleslavín, Vokovice
Praha 7: Bubeneč (část), Holešovice-Bubny (část), Libeň (část), Troja (část)
Praha 8: Bohnice, Karlín (část), Kobylisy, Libeň (část), Střížkov, Troja (část)
Praha 9: Hloubětín, Hrdlořezy, Libeň (část), Prosek, Vysočany (část)
Praha 10: Hostivař, Malešice, Staré Strašnice, Zahradní Město
Praha 11: Žižkov, Vysočany (část)
Praha 12: Královské Vinohrady (část)
Praha 13: Michle (část), Vršovice, Záběhlice (část)
Praha 14: Hodkovičky (část), Krč (část), Michle (část), Nusle (část)
Praha 15: Braník, Hodkovičky (část), Krč (část), Podolí
Praha 16: Hlubočepy, Malá Chuchle, Radlice, Smíchov (část)


Znovu byla Praha rozšířena roku 1960 (na základě zákona č. 36/1960 Sb. o územním členění státu; obvody byly popsány výčtem katastrálních území a vymezením hranic)
K Praze byly připojeny
Čimice
Ruzyně
Lhotka
a malé části deseti dalších mimopražských katastrálních území (Dolní Chabry, Ďáblice, Háje, Petrovice, Kunratice, Řeporyje, Přední Kopanina, Lysolaje, Holyně)


Byly ustanoveny obvody Praha 1 - Praha 10; opět nebyly respektovány hranice katastrálních území, např. dosavadní obvod Praha 12 (Vinohrady) byl rozdělen mezi obvody Praha 3 a Praha 10. Vznikly tři centrální obvody Praha 1 - Praha 3 a vnější obvody Praha 4 - Praha 10:
Praha 1: Holešovice (část), Hradčany (hlavní část), Josefov, Malá Strana, Nové Město (severní část), Staré Město
Praha 2: Nové Město (jižní část), Nusle (část), Vinohrady (západní část), Vyšehrad
Praha 3: Vinohrady (severovýchodní část), Malešice (část), Strašnice (část), Vysočany, (část) Žižkov (část)
Praha 4: Braník, Hodkovičky, Krč, Kunratice (část), Lhotka, Michle (část), Nusle (část bez Nuselského údolí), Podolí, Vinohrady (část), Vršovice (část), Záběhlice (část - Spořilov)
Praha 5: Hlubočepy, Holyně (část), Jinonice, Košíře, Malá Chuchle, Malá Strana (část), Motol (část), Radlice, Řeporyje (část), Smíchov (část)
Praha 6: Břevnov, Bubeneč (část), Dejvice, Dolní Liboc, Hradčany (část), Lysolaje (část), Motol (část), Nebušice (část), Přední Kopanina, Ruzyně, Sedlec, Smíchov (část), Střešovice, Veleslavín, Vokovice
Praha 7: Bubeneč (část), Holešovice-Bubny (část), Libeň (část), dolní Troja
Praha 8: Bohnice, Čimice (část), Ďáblice (část), Dolní Chabry (část), Karlín, Kobylisy, Libeň (část), Nové Město (malá část mezi Karlínem a Žižkovem), Střížkov (část), horní Troja, Žižkov (část)
Praha 9: Hloubětín (část), Hrdlořezy (část), Libeň (východní část), Malešice (část), Prosek, Střížkov (část), Vysočany (část)
Praha 10: Háje (část), Hloubětín (část), Hostivař, Hrdlořezy (část), Malešice (část), Petrovice (část), Vršovice (část), Záběhlice (bez Spořilova), Vinohrady (jihovýchodní část), Žižkov (část)


K novému rozšíření Prahy došlo v roce 1968 na základě zákona č. 111/1967 Sb. o hlavním městě Praze
Připojeny byly městečko Čakovice, Ďáblice, Dolní Chabry, (Dolní) Liboc, Dolní Měcholupy, Háje, Holyně (část), Horní Měcholupy, Chodov, Kbely, Komořany, Kunratice, Kyje s osadou Hostavice, Letňany, Libuš, Lysolaje, Miškovice, město Modřany, Nebušice, Petrovice, Řepy, Suchdol, Štěrboholy, Třeboradice, Velká Chuchle; v témže roce ještě Lahovice.


Připojené obce byly začleněny do stávajících obvodů Praha 1 - Praha 10 takto:
Praha 1: Holešovice (část), Hradčany (hlavní část), Josefov, Malá Strana (část), Nové Město (severní část), Staré Město, Vinohrady (část)
Praha 2: Nové Město (jižní část), Nusle (část), Vinohrady (západní část), Vyšehrad
Praha 3: Malešice (část), Strašnice (část), Vinohrady (severovýchodní část), Žižkov
Praha 4: Braník, Háje, Hodkovičky, Chodov, Komořany, Krč, Kunratice, Lhotka, Libuš, Michle (část), Modřany, Nusle (část), Podolí, Vinohrady (část), Vršovice (část), Záběhlice (část - Spořilov)
Praha 5: Hlubočepy, Jinonice, Košíře, Lahovice, Malá Chuchle, Malá Strana (část), Motol (část), Radlice, Smíchov (část), Velká Chuchle
Praha 6: Břevnov, Bubeneč (část), Dejvice, Hradčany (část), Liboc, Lysolaje, Motol (část), Nebušice, Ruzyně, Řepy, Sedlec, Smíchov (část), Střešovice, Suchdol, Veleslavín, Vokovice
Praha 7: Bubeneč (část), Holešovice (část), dolní Troja
Praha 8: Bohnice, Čimice, Ďáblice, Dolní Chabry, Karlín, Kobylisy, Nové Město (malá část mezi Karlínem a Žižkovem), Střížkov, horní Troja, Žižkov (část)
Praha 9: Čakovice, Hloubětín (část), Hostavice, Hrdlořezy (část), Kbely, Kyje, Letňany, Libeň (východní část), Malešice (část), Miškovice, Prosek, Střížkov (část), Třeboradice Vysočany
Praha 10: Dolní Měcholupy, Hloubětín (část), Horní Měcholupy, Hostivař, Hrdlořezy (část), Malešice (část), Michle (část), Petrovice, Strašnice (část), Štěrboholy, Vinohrady (jihovýchodní část), Vršovice (část), Záběhlice (bez Spořilova), Žižkov (část)


K zatím poslednímu rozšíření došlo v roce 1974 (přičemž již v roce 1970 - kvůli rozšiřování letiště Ruzyně - byly připojeny části katastrálních území Přední Kopanina, Kněžívka, Kněževes, Dobrovíz a Hostivice. Hlavní části těchto obcí ovšem zůstávají dodnes mimo hranice Prahy.)
Zákonem ČNR č. 31/1974 Sb. bylo připojeno 30 obcí zahrnujících 37 katastrálních území: Běchovice, Benice, Březiněves, Dolní Počernice, městys Dubeč, Dubeček, město Horní Počernice, Cholupice (včetně osady Točná), Klánovice, Koloděje, Kolovraty (včetně osady Lipany), Královice, Křeslice, Lipence, Lochkov, Nedvězí, Písnice, Přední Kopanina, město Radotín, městys Řeporyje (včetně osady Zadní Kopanina), Satalice, Slivenec (včetně osady Holyně), Stodůlky, Šeberov, Třebonice, město Uhříněves (včetně osad Hájek a Pitkovice), Újezd nad Lesy, Újezd (u Průhonic), Vinoř, město Zbraslav, Zličín (včetně osady Sobín).


Tyto obce byly opět začleněny do stávajících obvodů Praha 1 - Praha 10:
Praha 1: Holešovice (část), Hradčany (hlavní část), Josefov, Malá Strana (část), Nové Město (severní část), Staré Město, Vinohrady (část)
Praha 2: Nové Město (jižní část), Nusle (část), Vinohrady (západní část), Vyšehrad
Praha 3: Malešice (část), Strašnice (část), Vinohrady (severovýchodní část), Žižkov
Praha 4: Braník, Háje, Hodkovičky, Hostivař (část), Chodov, Komořany, Krč, Kunratice, Lhotka, Libuš, Michle (část), Modřany, Nusle (část), Podolí, Vinohrady (část), Vršovice (část), Záběhlice (část - Spořilov), Cholupice, Točná, Písnice, Šeberov, Újezd u Průhonic; 1983: Braník, Háje, Hodkovičky, Hostivař (část), Chodov, Cholupice, Komořany, Krč, Kunratice, Lhotka, Libuš, Michle (část), Modřany, Nusle (část), Písnice, Podolí, Šeberov, Točná, Újezd, Vinohrady (část), Záběhlice (část); 1989 nově vytvořeno k. ú. Kamýk; 1989: Braník, Háje, Hodkovičky, Hostivař (část), Chodov, Cholupice, kamýk, Komořany, Krč, Kunratice, Lhotka, Libuš, Michle (část), Modřany, Nusle (část), Písnice, Podolí, Šeberov, Točná, Újezd, Vinohrady (část), Záběhlice (část)
Praha 5: Hlubočepy, Jinonice, Košíře, Lahovice, Malá Chuchle, Malá Strana (část), Motol, Radlice, Smíchov, Velká Chuchle, město Zbraslav, Zličín, Holyně (část), Zadní Kopanina, Lipence, Lochkov, Radotín, Řeporyje, Slivenec, Stodůlky, Třebonice
Praha 6: Břevnov, Bubeneč (část), Dejvice, Hradčany (část), Liboc, Lysolaje, Nebušice, Ruzyně, Řepy, Sedlec, Střešovice, Suchdol, Veleslavín, Vokovice, Přední Kopanina
Praha 7: Bubeneč (část), Holešovice (část), dolní Troja
Praha 8: Bohnice, Čimice, Ďáblice, Dolní Chabry, Karlín, Kobylisy, Nové Město (malá část mezi Karlínem a Žižkovem), Střížkov, horní Troja, Žižkov (část), Březiněves
Praha 9: Čakovice, Hloubětín (část), Hostavice, Hrdlořezy (část), Kbely, Kyje, Letňany, Libeň (východní část), Malešice (část), Miškovice, Prosek, Střížkov (část), Třeboradice Vysočany, Běchovice, Klánovice, Koloděje, Dolní Počernice, Horní Počernice, Satalice, Újezd nad Lesy, Vinoř; 1988 nově vytvořeno k. ú. Černý Most; 1988: Běchovice, Čakovice, Černý Most, Dolní Počernice, Hloubětín (část), Horní Počernice, Hostivice, Hrdlořezy (část), Kbely, Klánovice, Koloděje, Kyje, Letňany, Libeň (část), Malešice (část), Miškovice, Prosek, Satalice, Střížkov (část), Třeboradice, Újezd nad Lesy, Vinoř, Vysočany (část)
Praha 10: Dolní Měcholupy, Hloubětín (část), Horní Měcholupy, Hostivař (část), Hrdlořezy (část), Malešice (část), Michle (část), Petrovice, Strašnice (část), Štěrboholy, Vinohrady (jihovýchodní část), Vršovice (část), Záběhlice (bez Spořilova), Žižkov (část), Benice, Dubeč, Dubeček, Hájek, Kolovraty, Královice, Křeslice, Lipany, Nedvězí, Pitkovice, Uhříněves; 1983: Benice, Dolní Měcholupy, Dubeč, Hájek, Hloubětín (část), Horní Měcholupy, Hostivař (část), Hrdlořezy (část), Kolovraty, Královice, Křeslice, Lipany, Malešice (část), Miche (část), Nedvězí, Petrovice, Pitkovice, Strašnice (část), Štěrboholy, Uhříněves, Vinohrady (část), Vršovice, Záběhlice (část), Žižkov (část)




Rekonstrukci Prahy ve středověku zpracoval Václav Vladivoj Tomek
(HÚ AV ČR, Mapová sbírka, sign. MAP D 832)






Rozvoj zástavby na území Prahy

Z hlediska charakteru zástavby se na území Prahy - přibližně v soustředných kruhových pásmech vzdalujících se od centra - dají rozeznat a schematicky charakterizovat následující oblasti:


- historické jádro, pro nějž je obzvláště typické nakupení a prolínání zástavby z mnoha období a provedených v řadě architektonických stylů.

- obce ležící v blízkosti Pražských měst či bezprostředně přímo přiléhající k někdejší pražské hradbě, které charakterizuje bloková zástavba činžovními domy z druhé poloviny 19. až první třetiny 20. století. Došlo zde k několikanásobné celkové proměně charakteru zástavby a využití ploch (zemědělské zázemí Prahy, příchod průmyslu a blokové zástavby, odsunutí průmyslu a proměna na rezidenční či admisitrativně-obchodní čtvrť). Dobře rozpoznatelná jsou zpravidla jádra někdejších samostatných měst, minimálně zůstala zachována zástavba vesnického charakteru, nacházejí se tu rozsáhlejší zelené (parkové) plochy.

- ne zcela souvislá zástavba, oddělená zemědělsky obdělávanými plochami a lesy či průmyslově využívanými areály; dosud rozpoznatelná jádra někdejších vesnic, zástavby rodinnými či řadovými domy v sousedství či prolínající se se sídlištní zástavbou cihlovými či častěji panelovými solitérními domy a jejich bloky stojícími mimo uliční čáru (výrazné jsou tři rozlehlé samostatné obytné soubory sídlištního typu - Severní, Jižní a Jihozápadní město).

- vilové čtvrti a zahradní města na pomezí druhého a třetího pásu zástavby okolo historického jádra pražské aglomerace.

- suburbanizační komerční i obytná zástavba



Eva Chodějovská




(s využitím údajů in KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002)


© Historický ústav AV ČR v.v.i. 2017

Landscapes