| 
|
Historický atlas měst České republiky přibližuje v jednotlivých svazcích od roku 1995 prostřednictvím starých map, vedut, starých fotografií, leteckých snímků i rekonstrukčních map a modelů vývoj vybraných městských sídel v Čechách, na Moravě a ve Slezsku odborné i laické veřejnosti. Jednotlivé svazky atlasu jsou zpracovávány podle rámcových pravidel daných Evropskou komisí pro dějiny měst, která má již od poloviny padesátých let 20. století ve svém programu vydávání historických atlasů měst. Dosud bylo v celkem 17 evropských zemích vydáno více než 520 historických atlasů. Díky digitálním technologiím mohou být na webových stránkách a v prostředí mapových portálů publikovány základní mapy z jednotlivých svazků, které umožňují komparaci prostorového vývoje měst napříč Evropou, i další výsledky studia urbanistických a topografických proměn konkrétního města.
Na tomto mapovém portálu budou postupně zpřístupňovány rekonstrukční mapy, které jsou obrazem příslušného města v době před nástupem industralizace, urbanizace a dalších souvisejících zásadních proměn krajiny ve druhé polovině 19. století. Rekonstrukce jsou zpracovány s využitím císařských povinných otisků map stabilního katastru z 20.-40. let 19. století na současném mapovém podkladu. Vedle rekonstrukčních map jsou zpřístupněny údaje o příslušném svazku atlasu a odkazy na mapové aplikace měst Plzeň, Kladno, Kutná Hora, Most a Zlín, které vznikaly v souvislosti s přípravou příslušného svazku Historického atlasu měst ČR, ale nezávisle na sobě a bez uplatnění jednotné metodiky (informace o autorech jsou součástí příslušných portálů). Z velkých aglomerací je na tomto mapovém portálu věnována zvláštní pozornost Praze.
Města, pro něž byl zpracován Historický atlas měst (Mapu zpracovala Sarah Gaerty, Irská královská akademie, stav k roku 2016 průběžně aktualizovaný přehled přináší webová stránka věnovaná urbánním dějinám Institutu pro srovnávací dějiny měst v Münsteru)
Mapový portál navazuje na grantové projekty Historický atlas měst České republiky (GA ČR, 404/94/0883, 404/97/0651, 404/00/1706, 404/03/1081, 404/06/1260, 404/09/0897, 13-11425S), NAKI I č. DF11P01OVV021 Kartografické zdroje jako kulturní dědictví. Výzkum nových metodik a technologií digitalizace, zpřístupnění a využití starých map, plánů, atlasů a glóbů (2011-2015) a NAKI II Věnná města českých královen (Živá součást historického vědomí a její podpora nástroji historické geografie, virtuální reality a kyberprostoru), č. DG18P02OVV015. V roce 2016 - 2018 byl metodicky podporován projektem excelence Výzkumné centrum historické geografie (GAČR č. P410/12/G113). Dílčí úpravy portálu jsou od roku 2017 realizovány v rámci Strategie AV21, projekt PAMĚŤ V DIGITÁLNÍM VĚKU. Digital Humanities - zpřístupňování, uchovávání a záchrana pramenů v digitálním věku a v rámci projektu NAKI II Věnná města českých královen (Živá součást historického vědomí a její podpora nástroji historické geografie, virtuální reality a kyberprostoru), č. DG18P02OVV015.. Portál zpřístupňuje kartografické prameny, rekonstrukční mapy a vyobrazení jako modelovou studii proměn městské krajiny. Mapy a vyobrazení na mapovém portálu Historický atlas měst České republiky jsou zpřístupněny se souhlasem správců a vlastníků – právnických i soukromých subjektů, texty se souhlasem autorů.
Eva Semotanová
Jiří Krejčí
Projekt Historický atlas měst České republiky, realizovaný v Historickém ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i., byl zahájen v roce 1994 jako součást evropského projektu historických atlasů ke srovnávacím dějinám měst, připravovaných pod záštitou Commission internationale pour l’histoire des villes.
http://historiaurbium.org/
http://historiaurbium.org/english/atlanti_en.html
Výrazným rysem Historického atlasu měst České republiky je jeho transdisciplinární charakter. Atlas shrnuje a prezentuje dějiny měst v historických, urbanistických, hospodářských, regionálních, demografických, politických i kulturních souvislostech prostřednictvím reprodukcí starých map a plánů, rekonstrukčních map, ikonografického materiálu a textu. Pracuje s výsledky archeologie, dějin osídlení, historické geografie, studia patrocinií i ostatních oborů a pracovních postupů, to vše s využitím kartografických pramenů i rekonstrukčních map a digitální kartografie. Otevírají se tím netradiční průzory do života středověkého, novodobého i moderního města a vývoje jeho areálu. Zpracovávání jednotlivých svazků atlasu také podporuje rozvoj regionálního historického a vlastivědného bádání. Zároveň propojuje základní výzkum s aplikovaným.
Pro studium vývoje procesu urbanizace v českých zemích a dějin městských obcí je tvorba Historického atlasu měst České republiky nesporným přínosem. Umožňuje aplikaci komparativních přístupů v rozsahu domácích i evropských regionů v řádu velikostních i hodnotových úrovní a jejich rozmanitosti, a to nejen převážně z pohledu historické demografie, jako tomu bylo dosud, ale také v souvislostech s proměnami a vzájemnými interakcemi městské obce a krajiny. Svým rozsahem umožňuje projekt již nyní komparativní výzkum urbanizačního procesu v Česku, střední Evropě a spolu s dalšími historickými atlasy evropských zemí také ve vybraných částech evropského kontinentu od středověku do současnosti. Jde o soubor městských obcí rozdílné velikosti, způsobů založení i topografie s bohatou historií a pestrými osudy jejich obyvatel. Zvláštní pozornost je věnována pražské městské aglomeraci a městům, které jsou zařazeny do seznamu památek UNECSO.
Detailní pramenná rešerše, která přípravě každého svazku Historického atlasu měst České republiky předchází, umožňuje korigovat některé tradiční omyly a současně známé skutečnosti interpretovat v nových kontextech – jako jedno z aktuálních badatelských témat se nabízí symbióza, konkurence a konflikty mezi městy (městskými obcemi) a kláštery, k dalším tématům náleží problematika vztahů měst a šlechty (poslední výzkumy na vytipovaných lokalitách ukazují, že šlechtická domovní držba představovala ve většině měst nezanedbatelný podíl, z čehož vyplývá řada dalších rovin kontaktů v každodenním životě); u nás i v zahraničí v posledních letech intenzivně studovaná problematika vizualizace a reprezentace prostřednictvím architektury a jejích výrazových prostředků naznačuje, že podobné spektrum otázek si lze klást i v případě našich měst a reprezentativní budovy – ať financované městskými obcemi či ambiciózními jednotlivci – tak interpretačně obohacovat o nové kontexty. Řešitelé projektu průběžně hledali a hledají další nestandardní pohledy a nové inspirace ve výzkumu krajiny města v modelových případech.
V oblasti aplikovaného výzkumu lze systematicky využívat svazky atlasu v památkové péči, k aktivní ochraně, rekultivaci a tvorbě krajiny a k jejímu udržitelnému rozvoji (zejména krajinné plánování, ochrana historické krajiny, tvorba urbanizovaného prostoru v krajině, obnova historických komunikací a zeleně, tvorba krajiny pro sanace po těžbě aj.). Představitelé samospráv vítají Historický atlas měst České republiky nejen jako vhodnou a hodnotnou prezentaci svého města, ale také jako podklad pro tvorbu územních plánů a další praktické otázky městského urbanismu a architektury. Na základě vědomí o atlasových svazcích v širší veřejnosti poskytuje pracovní tým řadu konzultací k dějinám měst a městské krajiny a poskytuje k využití prameny z Mapové sbírky Historického ústavu AV ČR, v. v. i.
Realizace projektu byla do roku 2015 zajištěna grantovým projektem Grantové agentury ČR Historický atlas měst České republiky (postupně se jednalo o granty GA ČR: 404/94/0883, 404/97/0651, 404/00/1706, 404/03/1081, 404/06/1260, 404/09/0897, 13-11425S). Menší finanční příspěvky poskytla města, např. na překlady resumé. Některá města rovněž umožnila využití kartografických a ikonografických pramenů z vlastních fondů a sbírek bez poplatků za reprodukční práva. O prestiži Historického atlasu měst České republiky svědčí nejen zájem místních samosprávných orgánů, ale i skutečnost, že města Chomutov a Plzeň (sv. č. 16 a 21) se rozhodla vydat svůj atlas v rámci atlasové řady vlastním nákladem.
Svazky č. 26 Most a č. 29 Nový Bydžov byly vydány jako součást urbánních studií Výzkumného centra historické geografie (grant excelence v základním výzkumu GAČR č. P410/12/G113). V letech 2018-2022 budou zpracovány a vydány svazky č. 31-34 pro města Polička, Jaroměř, Dvůr Králové a Vysoké Mýto, a to s podporou projektu NAKI II Věnná města českých královen (Živá součást historického vědomí a její podpora nástroji historické geografie, virtuální reality a kyberprostoru), č. DG18P02OVV015. Svazek č. 30 Praha-Holešovice se od roku 2017 připravuje ve spolupráci s Národním technickým muzeem Praze. Mapový portál Historického atlasu měst České republiky je průběžně aktualizován.
Vznik jednotlivých atlasových svazků po stránce autorské, redakční i organizační zabezpečuje od roku 2017 za Historický ústav AV ČR, v.v.i., tým pracovníků ve složení Eva Semotanová, Robert Šimůnek, Aleš Vyskočil a Josef Žemlička. Do projektu je formou dílčích autorských podílů, konzultací a heuristiky a rešerší zapojena řada pražských i mimopražských spolupracovníků z vysokých škol, archivů, muzeí apod., domácích i zahraničních. Atlas mimo jiné napomáhá k prohloubení studia regionů a rozvoji regionálního bádání, ke zvýšení prestiže regionálních dějin a umožňuje šíření poznatků o vývoji městských obcí na mapách a plánech do škol i mezi laickou veřejnost. K externím spolupracovníkům patří dále lektoři, kteří bedlivě sledují odbornou úroveň atlasu jako mezinárodního projektu, fotografové, překladatelé a pracovníci grafických studií.
Historický atlas měst ČR ve své tištěné podobě obsahuje nejen texty a reprodukce starých map, plánů a vyobrazení, ale také tzv. rekonstrukční mapy a digitální modely historických krajin měst a jejich okolí. Od roku 1995 vyšlo ve svazcích atlasu několik desítek rekonstrukčních map a digitálních modelů od renomovaných autorů ve spolupráci s neméně renomovanými znalci GIS a digitální kartografie.
Rekonstrukční mapy a digitální modely jsou běžně užívány jako metody a prostředky vědeckého výzkumu (historického, geografického, archeologického, urbanistického, v památkové péči aj.) a nástroje zpracování výsledků vědecké práce. Termín „rekonstrukční mapy“ se již před časem vžil pro tematické mapy, zachycující stav historických krajin, jejich vývoj a změny od pravěku do nedávné současnosti a je v odborné komunitě, pracující s těmito mapami, běžně užíván.
Dosud nebyly rekonstrukční mapy z Historického atlasu měst ČR souhrnněji představeny. Tvoří nepominutelný celek s množstvím témat, spjatých s dějinami měst a jejich okolím napříč staletími. Jsou výrazem intenzívního výzkumu urbánních krajin v době preindustriální i industriální. Právem zaslouží, aby byly zpřístupněny odborné i laické veřejnosti. Historický ústav AV ČR tak rovněž reaguje na oprávněný požadavek soudobé zahraniční i domácí vědy, jímž je otevřený přístup k vědeckým informacím (open access).
Rekonstrukční mapy, vydávané v Historickém atlasu měst ČR, jsou tematicky rozdílné s ohledem na specifika jednotlivých městských obcí. Převážně se soustřeďují na prostorový vývoj měst, územně správní problematiku, městské hospodářství či kulturní zajímavosti. V mnoha případech reflektují také období před založením města.
Názvy a autory rekonstrukčních map s textovými komentáři k mapám (pokud byly zpracovány), naleznou uživatelé na http://www.hiu.cas.cz/cs/mapova-sbirka/historicky-atlas-mest-cr.ep/ po prokliknutí atlasových obálek v Podrobném seznamu map, plánů a vyobrazení.
Zpřístupnění rekonstrukčních map na stránce http://www.hiu.cas.cz/cs/mapova-sbirka/historicky-atlas-mest-cr/rekonstrukcni-mapy.ep/ (připravila Dana Vondrášková, HÚ AV ČR) bylo realizováno v rámci výzkumného programu Akademie věd ČR Strategie AV21, Paměť v digitálním věku. Digital Humanities - zpřístupňování, uchovávání a záchrana pramenů v digitálním věku. Rekonstrukční mapy z Historického atlasu měst ČR zachycují paměť urbanizovaných krajin českých zemí, jsou sondami do regionálních dějin a identit a představují přínos ke srovnávacímu studiu měst v mezinárodním měřítku, využitelný ve veřejném prostoru i ve vzdělávání.
Další typ rekonstrukčních map, které jsou jednotně obrazem krajiny příslušného města v době před nástupem industralizace, urbanizace a dopravní revoluce, tj. před polovinou 19. století, je dostupný ze stránky http://towns.hiu.cas.cz/. Jejich zpracování je podporované projektem GAČR Výzkumné centrum historické geografie, P410/12/G113. Tyto mapy byly připraveny s využitím povinných císařských otisků map stabilního katastru z 20.- 40. let 19. století, uložených v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru. V Historickém atlasu měst ČR nebyly vydány tiskem. Patří typologicky k mapovým rekonstrukcím, s nimiž pracují evropští odborníci, sdílející metodologické postupy tvorby historických atlasů měst v rámci činnosti Evropské komise pro dějiny měst (International Commission for the History of Towns). Na jejich tvorbě se podíleli Eva Chodějovská (dříve HÚ AV ČR), Lucie Kupková s týmem studentů (PřF UK) a Jiří Krejčí (FSv ČVUT).
Všechny rekonstrukční mapy na stránkách http://www.hiu.cas.cz/cs/mapova-sbirka/historicky-atlas-mest-cr.ep/
a http://towns.hiu.cas.cz/ jsou k prohlížení a ke stažení zpřístupněny se souhlasem autorů. Rekonstrukční mapy, kde se souhlas autorů zatím nepodařilo získat, jsou zpřístupněny pouze k náhledu.
Eva Semotanová
Autoři portálu:
Eva Chodějovská (do r. 2016 HÚ AV ČR, v.v.i.), Jiří Krejčí (FSv ČVUT), mapy Stabilního katastru zpracovali Tomáš Marek (ČÚZK) a tým pracovníků pod vedením Lucie Kupkové (PřF UK)
Správa portálu od 1.1.2017:
Eva Semotanová, Výzkumné centrum historické geografie (HÚ AV ČR, v.v.i.), Jiří Krejčí (FSv ČVUT)
Překlady:
Miroslav Košek, Marcela K. Perett, Lucie Vidmar
Grafický návrh loga:
Zuzana Havelcová
Web design:
Dominik Hrodek
