Historické atlasy měst již dvacet let přibližují prostřednictvím starých map, vedut, starých fotografií, leteckých snímků i rekonstrukčních map a modelů vývoj jednotlivých měst v Čechách, na Moravě a ve Slezsku odborné i laické veřejnosti. Jednotlivé svazky atlasu jsou zpracovávány podle rámcových pravidel daných Evropskou komisí pro dějiny měst, která má již od poloviny padesátých let 20. století ve svém programu vydávání historických atlasů měst. Dosud bylo v celkem 17 evropských zemích vydáno více než 500 historických atlasů. Zpracování velkých aglomerací v rámci stanovených pravidel je v mnoha ohledech problematické a pro autory i čtenáře nepraktické. Řešením je on-line přístupný mapový portál, na němž jsou postupně, s mnoha dalšími výhodami, publikovány výsledky studia urbanistického vývoje konkrétního města. Tento portál je věnován hlavnímu městu Praze. Digitální verze atlasů mají z českých měst také Plzeň, Kladno a Kutná Hora. Aplikace vznikaly nezávisle na sobě, aniž by existovala jednotná metodika pro jejich zpracování; informace o autorech jsou součástí příslušných portálů. Aktuálně je zpracováván, včetně digitálních podob, atlas města Sušice, Mostu a Zlína.
Hlavní město České republiky Praha se v současné době rozkládá na ploše 496 km². Na tomto území se nachází řada někdejších samostatných obcí. Ty, které se před administrativním sloučením s Prahou staly městem, jsou postupně zařazovány do Historického atlasu měst ČR.
Prostor Královských Vinohrad představuje z urbanizačního hlediska radikální přeměnu zemědělské (původně vinařské) a posléze rekreační oblasti ve čtvrť převážně obytného charakteru s minimální řemeslnou a průmyslovou činností a s úplnou infrastrukturou, vybudovanou.systematicky a během relativně krátké doby.
Dnešní pražská čtvrť Smíchov se na levém břehu Vltavy vyvíjela od 14. století, kdy byla vedle starší vsi Újezd založena vesnice Smíchov. Dnes zcela urbanizovaná oblast třikrát změnila charakter: ze zemědělského a rekreačního zázemí Prahy v baroku se v 19. století stalo průmyslové předměstí, kde od přelomu 20. a 21. století dominují funkce rezidenční a obchodně-administrativní.
V mnoha směrech výjimečná pražská čtvrť, nejmenší katastrální území Prahy, ležící mezi Vltavou a Starým Městem, kde se nacházelo židovské ghetto. Hustě osídlená oblast byla kolem roku 1900 zcela přeměněna – většina staré zástavby padla za oběť rozsáhlé asanaci (podle plánu z roku 1893), nahradila ji bloková zástavba ve stylu secese inspirovaná francouzským urbanismem.
Města, pro něž byl zpracován Historický atlas měst
(Zpracovala Sarah Gaerty, stav k polovině roku 2012)
V České republice byl Historický atlas měst vydán pro 25 měst
(stav k roku 2013)
Mapový portál je podporován grantovými projekty Historický atlas měst České republiky (GA ČR), programem aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity č. DF11P01OVV021 Kartografické zdroje jako kulturní dědictví. Výzkum nových metodik a technologií digitalizace, zpřístupnění a využití starých map, plánů, atlasů a glóbů a projektem excelence Výzkumné centrum historické geografie (GAČR č. P410/12/G113). Zpřístupňuje kartografické prameny, rekonstrukční mapy a vyobrazení jako modelovou studii proměn městské krajiny. Mapy a vyobrazení na mapovém portálu Historický atlas měst České republiky jsou zpřístupněny se souhlasem správců a vlastníků – právnických i soukromých subjektů, texty se souhlasem autorů.